Jídlo, jídlo, jídlo, nic jen jídlo.

25. června 2017 v 19:05 | Tashi Rosse |  Jidlo

Bla bla bla, nic jen bla.


Zijeme, chodíme po zemi a poznáváme svět. Poznáváme památky, vůně, chutě. Jídlo. Něco z čeho máme obrovský požitek. Libé pocity při jídle. Při rozpouštění čokolády v ústech. ..

 

Myšlenky, sny, ..

13. června 2017 v 19:38 | Tashi Rosse |  Myšlenky

Takové nutkavé pocity?

Stalo se Vám někdy, že jste někde seděli, třeba na posteli, sami, uplně sami v prázdném pokoji, kde jste najednou koukali na šuplík, skřínku, nebo cokoli jiného a vaše ženská intuice vá něco naznačovala?



Neschopnost spát?

5. června 2017 v 4:17 | Tashi Rosse |  Myšlenky

Asi převrácený režim.

Mám někdy dny, kdy mě přepadne nějaka "depka" .. Pocit, že nicc z toho, co dělám nemá smysl. Pak koukám na videla, snažím se nacházet inspiraci, brouzdám po internetu a minuty, někdy i hodiny dokážu koukat na fotografie věcí, po kterých toužím. Někdy to má učinek uplně jiný, než bych chtěla. Někdy mě to odradí a řeknu si, že toho přece nikdy nemůžu dosáhnut. A někdy, což byl i případ dnešní noci, mě to nabudilo. A už se těším až začne vycházet sluníčko, ( i když netuším, zda má vůbec dnes sluníčko být) já si půjdu zacvičit a k bežnému cvičení jsem si stáhla i jógu pro začátečníky tak se uplně těším, jak si to užiju a poté se odměním kávičkou a mou neřestí - cigaretou.

 


Co a proč?

2. června 2017 v 12:27 | Tashi Rosse |  Myšlenky

Motivace a sny?

Samozřejmě, nelíbím se sama sobě, jsou věci, které si prostě nemůžu dovolit obléknout, nebo udělat.
Ovšem nespokojenost sama se sebou je hlavním důvodem. Existují ale i naprosté malichernosti, které bych si chtěla splnit, pokud bych dokázala sama se sebou něco udělat.




Znovu a lépe Tash?!

2. června 2017 v 9:09 | Tashi Rosse |  Jidlo

Znova, nebo vlasně, stále ale lépe.

Nějak jsem to celé pokonila. Tři měsíce odloučení a tolik kg zase noře.
Už je to víc, než jsem zhubla.
Tudíž i více, než jsem kdy vážila ..
1.6.2017



Ničí, nebo posouvají dál?

31. května 2017 v 10:03 | Tashi Rosse |  Myšlenky

Závislosti?!


Včera večer, když už jsem ležela v posteli, koukala do stropu a přemýšlela, nevím, nejspíš nad životem, nebo nad nějakýma dalšíma otázkama, na které nejspíše nikdy v životě nenajdu odpověď.
Říkala jsem si, jak jsem unavená, a že mě do rána už nic z postele nedostane. Ovšem, opak byl pravdou. Měla jsem otevřená okna a někdo okolo mého baráku kouřil. Zacítila jsem kouř cigaret a hlavou se mi začala honit myšlenka, že bych si taky ještě mohla zapálit, než půjdu spát..

Staromódní kouzlo nic nedělání

30. května 2017 v 10:40 | Tashi Rosse |  Myšlenky

Tik, Tak, ..

Osobní vyjádření:
Moje milé drahé. pomalu čtvrt roku se překulilo, ani nevím jak. Zdraví, psychika, ... plna věcí které potkávají v negativním smyslu každého z nás. To bylo jedním z důvodů proč jsem se odmlčela a neměla sílu, čas, ale bohužel ani náladu sednout a vypisovat pocity Vám, vypisovat pokroky, novinky, a dělit se s Vámi o každodenní momenty.
Ovšem, jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Posunulo mě to dál, změnilo názor na miliony věcí a hlavně mi to velmi otevřelo oči. Proto princezny, drahé slečny, dámy, - jsem ráda, že jsem tu opět s vámi ♥


Jen čti a přemýšlej

27. února 2017 v 18:42 | Tashi Rosse |  Myšlenky
Celý život jsem se snažila sama sebe vnímat jako středobod vesmíru, jako někoho, okolo koho by se mělo všechno točit. Nemyslím to nijak sobecky, jen jsem vždy chtěla, abych měla pocit že je to můj život a že si s ním já můžu dělat co chci. Všechno přece může být akové, jaké chceme aby to bylo. Stačí vynaložit kupa úsilí a všechno může být takové jaké jsme si kdy vysnili. A ť už jde o školu, vysněnou postavu, víru, se kterou se rodíme, nebo i o tu, kterou získáváme časem tím, před co nás život postaví. Tím, co musíme řešit.

Už jsem tady a s vámi snad zůstanu.

6. února 2017 v 21:24 | Tashi.Rosse |  Myšlenky
Moje nejmilovanější. Tak moc jste mi chyběli. Bylo tak těžké vás nekontaktovat a nesledovat vaše překrásné pokroky. Přísahám že má dlouhá neaktivita nebyla mým nezájmem o vás, ale bohužel se mi do života postavila nemocnice. Bez internetu a bez návštěv. Byla jsem úplně sama a. Nucena jíst. Udělalo se mi špatně. Měla jsem nějaký psychcický kolaps. Byla jsem odsouzena k jídlu a k naprostému klidu. Měla jsem čas si všechno špatné co zažívám promyslet, porovnat si priority ..

Dneska vám toho sdělim opravdu málo. Mám nahoře dva kg hlavně kvůli tomu že jsem byla připoutaná k lůžku a neměla jsem sebemenší pohyb kromě chůze do koupelny a na toaletu. Ale jsem zpátky. Moc jste mi chyběli. Všichni a všechny

Zítra pá. Čeká mě říše snů. Jsem ještě velmi vyčerpaná.
S láskou Tash.

Stud, ostuda?

26. ledna 2017 v 19:51 | Tashi.Rosse |  Myšlenky
Krásný večer. Vím. Odmlčela jsem na dlouhou dobu, nechci se ospravedlňovat, ale bylo to z toho důvodu že jsem se styděla sama za sebe. Měla jsem teď strašně moc zkoušek a vrátila se mi má snad životní láska, člověk do kterého jsem se zamilovala už jako dítě. Byla jsem z toho všeho tak moc mimo, že jsem se začala živit čokoládou. Ale naprosto doslova. Nejedla jsem nic jiného než čokoládu, doma brečela do polštáře a ve volných chvílích jsem se učila na zkoušky. Ano, má sebekontrola naprosto zmizela a je pro mě neskutečně těžké se zase sebrat a pokračovat v tom, v čem jsem začala. Stále jsem četla vaše příspěvky, jen jsem nebyla schopna jít a napsat vám jak moc jsem zklamala. Jak moc jsem si ublížila. Jsem opovržení hodna lidská bytost - jak by řekla jedna má drahá přítelkyně. Ale dámy, pánové, slibuji, že na sobě začnu pracovat. Teď hned. Že to bude lepší a prvni co jsem teď udělala že jsem šla a všechno čokoládu jsem vyhodila do popelnice.
Myslím že je to snad dobrý noví začátek. A o co jsem za těch pár dní přišla slečny?

Kam dál