Myšlenky, sny, ..

13. června 2017 v 19:38 | Tashi Rosse |  Myšlenky

Takové nutkavé pocity?

Stalo se Vám někdy, že jste někde seděli, třeba na posteli, sami, uplně sami v prázdném pokoji, kde jste najednou koukali na šuplík, skřínku, nebo cokoli jiného a vaše ženská intuice vá něco naznačovala?




Omlouvám se že jsem tu dlouho nebyla, ale jsem u přítele a vzhledem k tomu, že stále toužím o naprosté anonymitě, kterou mi blog nabízí, nechtěla jsem sem ani koukat. Psát něco by bylo mnohem riskantnější. Natož psát něco, co ze sebe potřebuju dostat dnes.
Nikdy jsem nebyla žárlivá přítelkyně. Nikdy jsem si nepřipadala před svým mužem méněcenná, nebo ošklivá. Ovšem, abych se vrátila k začátku, kdy jsem seděla na posteli, a najednou mě uchvátil malý šuplík. Koukala jsem na něj skoro hodinu. Ta ženská intuice mi říkala, otevři ho, je to opravdu důležité. Otevři ten sakra ten pitomý šuplík. Moje svědomí naopak říkalo, jestli to uděláš, budeš se chovat jako žárlivá -- ( nebudu udávat věk, abych někoho neurazila) . Ta nutkavá potřeba to udělat byla tak silná, že jsem poprvé v životě něco takového udělala. Věděla jsem že tam něco najdu. Na druhou stranu jsem neskutečně doufala, že tam najdu jen haldu pracovních papírů. Ano, našla jsem tam haldu pracovních papíru. Ovšem, na vrchu té již zmíněné haldy ležely dva dopisy. Jen od ni, určený jemu a druhý od něho, určený ji. Měla jsem v tu chvíli ten šuplík zavřít a už nikdy ho neotevřít. Ale já jsem byla tak neskutečně hloupá že jsem oba ty dopisy přečetla. Nemám nejmenší tušení, jak staré ty dopisy jsou. Ani zda on ten svůj doručil ji, vzhledem k tomu že ho má u sebe. Můžou to být jen mé doměnky, ale jsem jen žena, takže myslím samozřejmě na nejhorší.
Mlčela jsem a snažila se chovat tak, jako vždycky, aby na mně nikdo nic nepoznal. Do druhého dne se mi to skvěle dařilo.
Druhý den jsem si šla odpoledne na chvilku lehnout s oblíbenou kníížkou. Ovšem, zdál se mi sen. Neskutečně příšerný sen o tom, jak jsem je společně našla s flaškou vína. Děvčata, ne při sexu. Tak zvrácené sny zatím nemam. A v tu chvíli se mi začaly honit hlavou ty zvláštní myšlenky. Celý den jsem přemýšlela nad tím, že ona nemá celulitidu. Ona nemá zničené vlasy, stejně jako ona nemá neskutečně příšerně olezlý obličej. Prostě má dokonalou hubenou postavu. Naprosto zdravé vlasy - dlouhé zdravé vlasy. A čistý obličej.
Mám sama o sobě neskutečné pochybnosti a pochybnosti se stále prohlubují. Jak se s tím smířit? Jak se přenést přes ....

Omlouvám se, ale asi potřebuji podporu a slyšet cokoli, a pardon že takové věci píšu. A hlavně se omlouvám tobě můj drahý že jsem neodolala nutkavému pocitu otevřít tvůj malý šuplík..

Tash.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Retrospektivní Píča Retrospektivní Píča | 16. června 2017 v 21:16 | Reagovat

Nezjistit, nevědět a  nemuset na to pak myslet, by bylo o tolik snažší.
To je záporem ženské intuice? Řekla bych že jo, když je mi jasný jak moc ti to teď vrtá hlavou.

Neporovnávat se a nezačít pochybovat je tak strašně těžký, ale dá se to zmírnit. Zabav se oblíbenými činnostmi a budeš - li mít potřebu, promluv s ním. S pivem, lahví vína a s klidem.  Soucítím s Tebou.

2 B. B. | Web | 18. června 2017 v 12:50 | Reagovat

Chápu tě, ale já bych se do těch dopisů asi taky podívala, jen je nejhorší, že bych už se bohužel nechovala normálně. Tak snad ty dopisy byly staré.

3 alfabetaomegana alfabetaomegana | 18. června 2017 v 22:02 | Reagovat

Někdy je lepší nevědět.
Snad se to nějak rozumně vysvětlí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama